Usílím dosáhneš svého cíle. Nepovoluj!

Listopad 2009

:-)Ahoj (-:

28. listopadu 2009 v 18:48 | Liss |  Nástěnka
Dneska jsem si řekla, že vás musím po dlouhé době pozdravit. No ostatně jak jinak? Navíc nebylo moc času na psaní a tak mě napadlo, že nevím o čem bych tady měla asi tak úplně psát. Pomalu mi docházejí nápady atd... Takže kdybyjste tady cokoli uvítaly dejte vědět pokusím se to realizovat. Tedy pouze pokud to bude v rámci mých možností.

Liss

Maxík

17. listopadu 2009 v 18:29 | Liss
Jméno: Max
Původ: Šumava
Otec: Max (budiž mu země lehká)
Matka: Micka

Sourozenci: Černej, Líza
Družka: Žádná
Panička: Liss
Oblíbená pochoutka: Šunka
Oblíbená hračka: Laisrové ukázovátko

Foto:

Dnes je 17.listopadu

17. listopadu 2009 v 18:05 | Liss |  Nástěnka
Jak jisetě víte dnes je sedmnáctého listopadu. Víte co se stalo před dvaceti lety? Někteří z vás to vědí, někteří ne.
Takže. 17.listopadu 1989 byl zaznamenán počátek pádu totalitního komunismu v praze. Celý listopad se hromadily prostedy tehdějších studentů (dle mého názoru by to bylo fajn i při dnešních podm,ínkách v některých školách). Nejslavnější z protestů byl, když šli studenti přímo proti policistům, měli ruce před sebou a dokola opakovaly ,,máme holé ruce,...". Při této demonstraci je jasně zřetelná tvrdost a neukázněnost jaká tehdy v listopadu vládla. Policisté do ubohých studentů, kteří chtěli jen lepší podmínky, začali bouchat obušky.
Tehdy byl i vybraný studentský výbor, který pořádal protesty. Později už neprotestovaly pouze studenti, ale i ostatní lidé, kteří si přáli svobodu slova a dalších věcí.


2.část: Rušný den (4/4)

15. listopadu 2009 v 13:21 | Liss |  Jak chutná krev ?
...až se nakonec ozve velký jásot.
Atake: ,,To už sou tady?" Vyjekne nedůvěřivě.
Eleni: ,,Jo to jsou oni, rychle pojďme."
Atake: ,,Tak tedy rychle. Možná že bude ještě večer nějaká oslava."
Dívky vyběhnou z pokoje jak nejrychleji umí.

Venku je plno lidí. Přijíždějí vozy se studenty.
Eleni: ,,Atake, já tomu nemůžu uvěřit, už jsou tady, to snad není možný." Eleni skáče téměř metr dvacet radostí.
Atake: ,,Jak tomu nemůžeš uvěřit? Má tě štípnout?" Pronese rošťácky. ,,Mám takový divný pocit. Něco není v pořádku co kdy..." Liss nedomyslí jelikož zahlédne osobu kterou zná. ,,To je Rean. Aspoň tak mu říkala ta paní, ale bylo by mu být přibližně třicet. Jak to, že vypadá na sednáct jako tehdy? A proč studuje na té škole?..." Atake výří hlavou přinejmenším milion otázek, ale jak je to možné??
Eleni: ,,Atake. Atake nespi. Haló, slyšíš mě?"
Eleni se marně snaží upoutat Atakinu pozornost. Atake stojí jako tělo bez duše, zírá kamsi do dáli a hlavou jí víří tolik otázek, zastavil se pro ni čas. Víří kolem ní jen obraz Onoho Reanera, obrázky z minulosti a srovnání se současností. Vypadá úplně stejně.